10. 9. 2012
Postupně se dostávám na druhý břeh. Je tu světlina vedoucí až k vodě, z obou stran zarostlá rákosím. Stativ spustím na nejnižší možnou výšku, schovám se za foťák a číhám, co zajímavého se objeví. Zapleskání křídel a zasvištění per. Volavka popelavá přistává ve větvích protějšího stromu. Teď lituju, že ležím jen tak na kamenech, že jsem z batohu nevyndal síť.
