Jdi na obsah Jdi na menu

V oblacích nad Okavangem

               Rotor se roztáčí stále rychleji a rychleji. Proud vzduchu se odráží od země a víří oblaka prachu. Podvědomě zkontroluji zapnutí pásů, a zda mám popruh od foťáku bezpečně kolem krku. Ližiny se zdvíhají ze zelené trávy, jak Henry začíná s vrtulníkem stoupat. Lehký stroj přeskakuje pár chatrčí a přenese se nad hlavami několika rybářů na mokorech. Zahlédnu letící síť hozenou z jedné loďky, ale to se již se stroj naklání vlevo a směřuje hlouběji do nitra Okavanga.

 

dsc_3571.jpg

 

                Letíme jen několik metrů nad zemí. Pod námi se střídá zeleň trávy a nebeské modři odrážející se na hladině mnoha kanálů a lagun. Občas Henry mírně změní směr, aby se vyhnul nějakému ostrůvku porostlému vzrostlými stromy, nebo solitérně rostoucím palmám.

 

dsc_3635.jpg

 

                Vystoupáme o pár metrů výš pro lepší rozhled. Napravo je mělká laguna obklopená suchou zemí. Z vodní hladiny trčí k obloze osamocené stromy. Ve sluchátkách to zapraská a k šumu se přidá pilotovo upozornění na dění pod námi. A tady jsou už první zebry. Postávají v mělké vodě a náš vrtulník jim nestojí ani za pohled.

 

dsc_3598.jpg

 

                Přeskočíme úzký pruh souše s trnitými keři a před námi je rozlehlé mělké jezero zarostlé zelenou trávou. Na mělčině je další skupina zeber pochutnávající si na trávě rostoucí ve vodě. Netrvá to dlouho a letíme nad dalšími a dalšími stády se zvyšujícími se počty. Nyní se pohybujeme nad stádem o nejméně padesáti kusech.

 

dsc_3588.jpg

 

                Zebry zmizely za zádí a vodní hladina je vystřídána písčitou souší. Žirafy postávající mezi keři projevují svou zvědavost a koukají nám téměř do kabiny. Jednou je obletíme kolem dokola a zase jsme nad vodní plochou. Chvilku naháníme prase savanové, které před strojem hbitě kličkuje, ale směr běhu nijak nemění.

 

dsc_3608.jpg

 

                Vstříc nám se blíží hradba vzrostlých stromů na jednom větším ostrově. Henry začne stoupat, ale jakmile jsme za ostrovem, postaví vrtulník na špičku, otočí ho do protisměru a začne se k ostrovu přibližovat bokem.

 

dsc_3626.jpg

 

                Když si vrátím žaludek tam, kam patří, pátrám, co je za tou prudkou změnou směru. Ve sluchátkách zazní jen stručné „elephant“ a pilotova ruka naznačí směr. Vodou si tu vykračuje statný slon. Oči již vědí, co hledat a tak o kus dál ve stínu stromů vidím postávat další dva, čtvrtý stojí ještě mezi stromy, pátý hned za ním. Nenechávají se nijak rušit naší přítomností. Ten ve vodě pomalu míjí skupinu zeber a pokračuje vyšlapanou stezkou k sousednímu ostrovu.

 

dsc_3625.jpg

 

                Krajina je protkána pavučinou stezek vyšlapaných zvěří. Ty na souši jsou vydupané tak, že na nich tráva neroste. Alespoň teď v období sucha. Široké stezky ve vodě jsou vyšlapány slony a v lagunách a kanálech, které křižují, jsou dobře patrny jako spojnice bez vegetace, spojující jednotlivé ostrovy.

 

dsc_3616.jpg

 

                Sedím s nohama na ližinách, vykloněný z kabiny a užívám si skvělý výhled. Vystoupali jsme pár desítek metrů. Z výšky nádherně vidím tu barevně flekatou rovinu zakřivující se na horizontu. Prolíná se tu modř vodní hladiny, sytá zeleň travnatých ploch a žluť a okr suché trávy a písečné pevniny. Občas se odrazí sluneční paprsky od vodní hladiny, nebo stíny mraků přidají na dramatičnosti krajiny. Tu dokonalou plochost narušují jen různě početné skupiny stromů, samostatně rostoucí palmy a termitiště dosahující výšky až tří metrů.

 

dsc_3647.jpg

 

                Pod strojem prolétává párek orlů jasnohlasých. Impozantně plachtí vzduchem a vyhlíží svou kořist. Mizí za strojem a my pomalu klesáme k blízkému vodnímu kanálu. Na břehu tu odpočívá stádo antilop a nad vodou letá hejno bílých volavek. Obrázek jako z Ráje.

 

dsc_3606.jpg

 

                Krajina se změnila. Zeleň a voda se vytratila. Už pár minut letíme nad vyprahlou savanou, protkanou spletí vyšlapaných stezek. Suchá žlutá tráva téměř splývá se žlutým pískem. Místy je tráva tak řídká, že převládá písek. Voda Okavanga tu je pohlcována písky Kalahari. A i tady, na okraji nehostinné pouště jsou stáda zeber a pakoňů, směřující za vodou a pastvou.

 

dsc_3632.jpg

 

                Táhlým obloukem se vracíme nad zelené plochy. Proletíme nad skupinou přímorožců a již se v metrové výšce ženeme nad rozlehlou travnatou lagunou. Tady mezi stébly tuhé trávy jsou tisíce a tisíce pavučin. Několik stovek čtverečních metrů trávy a křovin je schováno pod šedavým závojem utkaným drobnými pavoučky.

 

dsc_3648.jpg

 

                Asi šest nesytů s rozběhem vzlétá a nechává za sebou zpěněnou brázdu v mělké vodě. Jejich start zvedl do vzduchu i hejno volavek, doposud ukrytých v trávě. Celý tenhle poplach má na svědomí malá skupinka slonů, přecházející s cákáním vodní kanál.

                A zase přelétáme kus souše se žlutou trávou, několika palmami a trnitými křovinami, u kterých postává několik žiraf, pochutnávajících si na tuhých lístcích. Další mělké jezero, míhající se bílé a černé pruhy zeber, zelená tráva, modrá voda, žlutý písek.

 

dsc_3601.jpg

 

                Obrazy pod námi se střídají jako ve zrychleném filmu. Z paluby vrtulníku je na Okavango zase jiný pohled, než z tiše plujícího mokora, či z pěšího putování. Teprve při pohledy z výšky si plně uvědomuji rozlehlost této říční delty. Ohromné množství přitékající vody se pomalu, ale jistě ztrácí v píscích Kalahari. Ale ještě než se voda odpaří, či vsákne, dokáže vytvořit na tisících kilometrech čtverečních podmínky vhodné pro přežití desetitisíců býložravců a predátorů.

                Vymezený čas se pomalu krátí. Dosáhli jsme nejzazšího bodu letu a vracíme se k improvizovanému heliportu. Ačkoliv se může krajina Okavanga zdát příliš fádní a jednotvárná, nabízí překrásné pohledy na neustále se měnící prostředí. Vodní kanály meandrují mezi stovkami ostrovů, mělká jezera se střídají s většími plochami souše. V době záplav zmizí pod vodou většina ostrovů a ostrůvků, aby se opět vynořily v období sucha, kdy voda opadne. To pak krajinu občas přetvoří požár, vzniklý neopatrností pastevců. A pokud by se stále krajina Okavanga zdála monotónní, pak množství rozmanitost přítomné zvěře vytváří pestrou směsici vjemů, která se nikdy neomrzí.

 

dsc_3657.jpg

 

                Henry udržuje stálou výšku, motor si spokojeně přede. Paliva je tak akorát na zpáteční cestu. Ale kdyby palivo došlo dřív, nebo by se něco stalo s motorem, vůbec by mi nevadilo tady na nějakém kousku souše počkat těch pár hodin, než by nás někdo vyzvedl.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář