Jdi na obsah Jdi na menu

Sigma 300-800 f/5,6 APO EX DG HSM - subjektivní minirecenze

Kdybych býval nebyl fotil v tom mrazivém dešti…

                …tak bych býval nenastydl a nečetl ten inzerát. Ano těch pár kapek se změnilo v solidní liják a listopadové počasí zrovna nepřeje koupání v dešti. Chtěl jsem cvaknout sýkoru babku, která se producírovala před objektivem, ale stále se ne a ne natočit do vhodné pozice. Ty šmouhy od kapek jistě umocní akční pocit z fotografie… Ještě chvilku počkám… Ještě jeden snímek…

                Nachlazení se přihlásilo hned druhý den. Nutí mě omezit venkovní aktivity a zůstat pár dní v posteli. Přes telefon prohlížím webové stránky a najednou vidím Sigmu 300-800 f5.6 k prodeji za cenu menší, než je Sigma 300 f2.8. Asi halucinace, způsobené horečkou, ale i po chvíli na mě blikají písmenka sestavená stále do stejné věty „Nabízím Sigmu 300-800 f5.6, EX DG….“

                Doposud jsem užíval Sigmu 150-500 f5-6.3 APO DG OS HSM. Obstojný objektiv, solidní poměr cena/výkon. Ale přeci jenom to je spotřební sklo a na konci dlouhého ohniska je kresba měkká a nejlepších výsledků dosahuje při ohnisku tak 380-400 mm.

                Koupi lepšího skla jsem si plánoval až na někdy. Z nabídky trhu jsem uvažoval o Sigmě 300 f2.8 a telekonvertorem 2x. To by byla optimální sestava i vzhledem k pořizovacím nákladům. Ale ten inzerát vše převrátil a uspíšil.

*****

                Sklo je doma.  Internet je plný (zejména zahraniční stránky) technických údajů, srovnávacích tabulek a kvalitních recenzí, takže toto vynechám a v následujících řádcích se pokusím sepsat své subjektivní dojmy, pocity a zkušenosti z používání tohoto drobečka.

                Objektiv to je opravdu velký, však se mu také přezdívá „The Sigmonster“. Aby taky ne, když váží téměř 6 kilo a na délku bez foťáku má pár cenťáků přes půl metru. Pro bezpečné přenášení je uložen v pevné a polstrované brašně, kam se vejde i s nasazeným tělem. To je dobrá zpráva. Ale tu brašnu prostě do báglu nestrčím, protože délka je už šededesát pět centimetrů. To je ta horší zpráva. Brašna je opatřena popruhem pro nošení přes rameno a druhým „madlem“ na horním konci brašny.

                Po odepnutí přezky a rozepnutí dvou spojených zipů po stranách brašny je objektiv skvěle přístupný. Do ruky akorát padne stativová objímka a s objektivem se dobře manipuluje. Ve spodní části jsou celkem 4 závity pro stativové šrouby (jeden má rozměr 3/8“) pro dokonalé uchycení na stativ. Kulová hlava co mám, má papírově tuhle váhu unést. Raději znovu kontroluji tuhost a až pak zacvakávám destičku. Po usazení na stativ se cítím jistější a nasazuji sluneční clonu – bajonet s pojistným šroubem.

                Na stativu vypadá tahle Sigma spíš jako přenosný protitankový raketový komplet, než objektiv pro wildlife focení. Menší sestra „Sigmostry“, Sigma 150-500 f5-6,3, řečená „Bigma“ vypadá na vedlejším stativu jako podvýživa z rozvojové země.

                První nesmělé pohyby s objektivem doma v pokoji dokazují jasně, že kulová hlava nebude úplně to nejlepší. Chtě nechtě musím začít přemýšlet o gimbalové. Teď hlavně musím dávat pozor, aby se mi objektiv nepřetočil a nezbuchnul na zem, případně mi nepochroumal prsty, kdybych nějak neopatrně zavadil o stativ. Neustále šteluji tuhost hlavy a před každým vzdálením od objektivu utahuji oba šrouby.

*****

                První praktické zkoušky ve venkovním prostředí. Počasí – polojasno, bezvětří. Stativ rozkládám ve vzdálenosti něco přes sedm metrů od krmítka. Dál to už nejde, za mnou není místa, kam bych si vlezl. Natáhnu síť, opatrně zacvaknu objektiv do hlavy, povolím aretační šrouby a číhám. Cvičně si zaostřuji na větvičky v různých vzdálenostech, na stromy v sousední zahradě, zpátky na krmítko. Ostření je subjektivně rychlé a přesné. Myslím, že v porovnání s „Bigmou“ je to posun vpřed.

                První opeření strávníci přistávají na větvičce. Na tuto vzdálenost se jeví jako nejlepší ohnisko 650-700 mm. Clonu nastavuji na hodnotě 7,1 a zkouším první fotky. Nedočkavě je prohlížím na displeji foťáku a zdají se velmi dobré. To se ale ukáže až na velkém monitoru. Zkouším i maximální ohnisko 800 mm na modřince usazené na vzdálenějším stromě. 

dsc_5483.jpg

Sigma 300-800 f 5.6 APO EX DG HSM; 650 mm; F/7.1; 1/800; ISO 400; Nikon D7000;

vzdálenost 8,9m; 100 % crop; převod z RAW do JPG; bez úprav

                Další subjektivní pocit – jako by barvy byly plnější, hezčí… Ale možná je to tím, že po třech týdnech inverzního počasí vykouklo sluníčko.  Zkouším další a další fotky, karta se plní, mráz štípe a slunce mizí za obzorem. Večer prohlížím fotky na velkém monitoru.  Jsem příjemně překvapen, jak jsou jemně vykreslené a ostré. Zase subjektivní dojem – na úpravu fotek v grafickém programu potřebuji mnohem míň času, nemusím tolik doostřovat a skoro vůbec si nehraji s kontrastem (nebo jsem se již konečně naučil správně exponovat).

*****

                Po týdnu druhé venkovní focení, tentokrát již s gimbalovou hlavou. Počasí velmi mrazivé, rtuť teploměru se schovává dvanáct stupínků pod nulou. Slunečno, bezvětří. Nadšení z objektivu trvá, gimbalová hlava je praktičtější a bezpečnější. Zcela se ponořím do focení ptactva, že nejsem schopen solidně pořídit stejné fotografie při různých hodnotách nastavení. Když si uvědomím, proč vlastně venku mrznu, je pozdě, slunce zapadá a já jsem tak ztuhlý, že se těším do tepla a nemám žádnou chuť to mrznutí protahovat. Tak příště.

                Fotky z dnešního focení na monitoru vypadají báječně. Líbí se mi vrabec polní sedící v křoví, částečně zakrytý větvičkami a přesto nádherně ostrý. Odpad (nepovedené fotografie)  je mnohem menší, než jsem byl zvyklý. Z těch dvou focení zatím nemám nic, co bych objektivu vytkl.

*****

                Předběžné závěry a subjektivní zhodnocení: Vím, že neustále zdůrazňuji, že tato recenze je postavena čistě na mých subjektivních dojmech.  Prostě nemám ambice napsat odbornou recenzi, navíc, když jich je plný WEB. Z mého pohledu jsem rád, že objektiv mám.  Určitě to je posun k vyšší kvalitě fotek, teď se budu moct vymlouvat leda na ruce. Ale vážně, co mi před pořízením tohoto objektivu na něm vadilo a třeba mě i odrazovalo?

  1. Minimální zaostřovací vzdálenost 6 metrů
  2. Absence stabilizátoru obrazu
  3. Úhel záběru
  4. Váha a rozměry

Ad 1. Ta velká minimální zaostřovací vzdálenost se nakonec ukázala jako výhoda.  Dříve jsem se přibližoval na cca 2,5 – 3 metry, abych při ohnisku 380 mm pořídil relativně kvalitní fotky a bylo poměrně obtížné zůstat nezpozorován. Při ohnisku 500 mm byly fotky z „malé Sigmy“ již trochu měkké. Pro „velkou Sigmu“ není šest metrů zase až tak velká dálka, aby se to negativně projevilo na kvalitě fotek malých opeřenců. Zůstávám v bezpečnější zóně mimo únikovou vzdálenost focených objektů (pěvci u krmítka) a mám i možnost se malinko protáhnout a ne jen strnule sedět.

Ad 2.  Stabilizátor obrazu jsem používal při focení z ruky. Docela užitečný pomocník. Na stativu jsem ho stejně vypínal. Jakmile mi došlo, že z ruky s tímhle drobečkem fakt nic nevyfotím, stabilizátor jsem s klidným srdcem oželel.

Ad 3. Úhel záběru je při ohnisku 800 mm 3,1°. Ale je to zoom objektiv a tak stačí při hledání objektu „odzoomovat“ na 300 mm a rázem je použitelných 8,2°, kdy se dá objekt již pohodlně zaměřit a následně „zoomovat“ na větší ohnisko.

Ad 4.  Co je neoddiskutovatelná skutečnost a s čím prostě nelze nic dělat? Ano, je to váha. Úplně přesně na gram objektiv váží 5.870 gramů. K tomu tělo foťáku, blesk, Better Beamer, stativ, maskování, pár drobností jako voda, lehká svačina a jsme lehce za hranicí 10 kg harampádí, které je třeba dotáhnout na místo focení. Na druhou stranu, ani nevím, kdy jsem šel naposledy „na šoulačku“ a od boku střílel jednu kvalitní fotku za druhou. Když jsem se takhle vypravil na pláně na kopcích, stejně jsem se někde na nějaký čas utábořil, foťák zacvakl do stativu a číhal, než jsem po nějaké době pokračoval dál. V naprosté většině případů preferuji focení z krytu.

                Zbývá ještě objektiv vyzkoušet při „polním focení“, kdy sebou potáhnu kompletní výstroj. Teprve tehdy se ukáže, jestli ta váha a rozměry jsou tak limitní, že se k focení na svých lokalitách nedostanu a budu fotit leda tak u krmítka. Sám jsem zvědavý, na jakou vzdálenost tento objektiv dokážu donést. Předpokládám, že po drobné úpravě používaného vojenského batohu budu moct objektiv přenášet skoro stejně tak pohodlně, jako dříve „Bigmu“ a ani nebudu muset moc omezovat ostatní výstroj.

Pro neznalé zde přidávám odkazy na některé zahraniční recenze:

http://www.ephotozine.com/article/sigma-300-800mm-f-5-6-ex-dg-hsm-interchangeable-lens-review-4480

http://www.tobiashjorth.com/sigma-300-800mm-f56-ex-hsm-review/

http://www.luminous-landscape.com/reviews/lenses/sigma-300-800.shtml

http://www.sashdias.com/equipment-blog/lens-review-sigma-300-800.html

http://www.tomzeman.com/Reviews/sigma300-800.htm

http://www.naturfotografien.at/erfahrungsberichte/optiken/16-sigma-apo-300-800mm-f566-ex-dg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář